|  

Za náhradní plnění se u KAMPI OFFICE neplatí.

Zákaznická linka 841 111 138

Náhradní plnění ZDARMA

… legální, napřímo, zdarma, plně v souladu s platnou legislativou. Jediné co potřebujeme vědět, jestli máte zájem či nikoliv.

(co znamená pojem "náhradní plnění" naleznete zde)

MŮŽE DNES NÁHRADNÍ PLNĚNÍ NABÍZET KAŽDÝ?

Nabízet ano, poskytovat nikoliv a v tom je zásadní rozdíl.

Náhradní plnění je dnes často jen zprostředkováváno - nejčastěji formou tzv. přefakturace (vysvětlení pojmu naleznete zde). Bez ohledu na cokoliv, již výraz „přefakturace“ je důkazem, že není úplně vše v pořádku a proto také v posledních třech letech došlo k řadě změn, které tuto skutečnost jednoznačně dokládají. 1. Náhradní plnění již nelze poskytovat neomezeně 2. Došlo ke zpřesnění pojmů "výrobek", "služba" a "zakázka" na "své výrobky", "své služby" nebo "splněné zakázky" 3. Zaměstnavatelé zdravotně postižených musí mít vymezená chráněná místa 4. Musí vést povinnou evidenci o tom, komu, kdy a v jakém objemu náhradní plnění poskytli 5. Jejich odběratelé musí k hlášení na ÚP přikládat seznam všech dodavatelů náhradního plnění, čísla dokladů a data jejich vystavení, objem spolupráce a skutečný předmět fakturace náhradního plnění. V roce 2015 tomu bylo poprvé a hned v následujícím roce 2016 došlo k řadě kontrol s nemalými finančními postihy. Každému soudnému člověku je proto jasné, že kouzlo faktury vystavené přes jiný subjekt s cílem zbavit se vlastní povinnosti odvodu daně může být pouze dočasné a to i přes fakt, že Vás někdo stále přesvědčuje o opaku. Stačí jediná kontrola a vše může být jinak. Kdo Vám dá jistotu, že žádná kontrola nepřijde? Jaké písemné záruky Vám může dát takový dodavatel o kterém zákon nehovoří? Nebude zřejmé proč kancelářské potřby někdo fakturuje prostřednictvím bezpečnostní agentury? Co když jen platíte provizi zlodějům za to, že Vás okrádají?

PROČ SI MYSLÍME, ŽE JE PŘEFAKTURACE NEZÁKONNÁ?

1/ Platná legislativa:

V odstavci 2) §81 zákona č. 435/2004 Sb. v platném znění se hovoří o formě plnění v obecné rovině:

b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech (§ 75), kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám ...

avšak po roce 2011 na odstavec 2) navazuje ještě odstavec 3), o kterém se často nehovoří - ten dále zpřesňuje ...

(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36-ti násobku průměrné mzdy .... O poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele, cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty, datum dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě byla dodávka výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněna.

Z uvedeného plyne, že do povinné evidence musí zaměstnavatelé osob se zdravotním postižením zahrnovat pouze takové doklady, které obsahují jejich vlastní výrobky, služby nebo zakázky, které přímo splnili, což například z hlediska účetního není problém rozlišit. Jiné formy plnění - faktury za jakékoliv zboží nebo služby, vystavené napříč různými obory - bez přímé účasti zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením nemají v zákoně oporu a jsou tedy nezákonné! Všimněte si také prosím, že v §81 zákona o zaměstnanosti se nevyskytuje pojem "zboží", i když se v jiných zákonech běžně používá.

2/ Právní výklady:

I přestože je dikce uvedného zákona zcela zřejmá, v ústní rovině se setkáváme i s odlišnými interpretacemi. Dosud se nám však nepodařilo odlišný právní názor nebo stanovisko kompetentních orgánů, které by prokazovalo něco jiného v písemné podobě získat. Pokud jste měli větší štěstí, uvítáme, když se s námi o takové materiály podělíte. Za každý takový dokument od nás získáte 500 Kč. V opačném případě se jedná pouze o obchodní trik.

Existuje přitom celá řada právních názorů, které výše uvedené skutečnosti prokazují - například zde (právní výklad ze dne 03.10.2012) nebo zde (jiný právní výklad ze dne 25.10.2013). Definovat totiž, co se rozumí pod pojmy "své výrobky" či "služby" není po novelizaci zákona problém. To platí i v případě "plnění zakázek". Pokud se na plnění zakázek zaměstnavatelé (zaměstnanci) se zdravotním postižením nepodílí, není možné je zahrnout do povinné evidence a tím pádem ani na tyto zakázky vystavit potvrzení o náhradním plnění.

Netušíme jak budou případné kontrolní orgány pohlížet na "pouhé" účelové zpracovnání dokladů zaměstnanci s postižením a zda-li je možné je objektivně chápat jako reálné plnění zakázek.

3/ Důvodová zpráva:

Pomineme-li právní názory, které mohou reflektovat postoj té či oné skupiny, zcela zásadní význam pro reálný výklad zákona má postoj zákonodárce. A ten dokládá důvodová zpráva z roku 2011 k zákonu č. 367/2011 Sb., kterou se měnil §81 zákona č. 435/2004 Sb. a jenž předcházela novelizaci zákona o zaměstnanosti (výtah prvních 13-ti stran naleznete zde), kde se v bodě 1.3. hovoří o nutnosti řešení dosavadní praxe s cílem zamezit nežádoucímu jednání, kdy řada zaměstnavatelů OZP přistupuje na tzv. přefakturaci. (Důvodová zpráva je předávána do PSP ČR z důvodu zjednodušené interpretace při tvorbě nového legislativního předpisu). Jinými slovy se zde hovoří o důvodech navrhovaných změn a současně tlumočí názor zákonodárce (předkladatele zákona), čímž se vykládá i smysl (účel) úpravy novelizovaného předpisu. Je tedy zcela zásadním dokumentem pro případný soudní nález (judikát). Důvodová zpráva hovoří o nežádoucí a tedy nechtěné praxi, čímž také dokládá, že je tato v rozporu se zákonem!

4/ Stanoviska MPSV:

Dne 13.8.2013 bylo zveřejněno stanovisko MPSV (ke stažení zde) kde se uvádí:

pokud je zboží odebráno od jiného subjektu, než od zaměstnavatele osob se zdravotním postižením, není možné takovou dodávku pro účely plnění povinného podílu započítat. O plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením se nejedná ani v případě, kdy zaměstnavatel osob se zdravotním postižením vystaví doklad (fakturu), ale zboží je ve skutečnosti dodáno jiným dodavatelem.

Na něj pak navazuje stanovisko další ze dne 31.10.2013, které je dostupné zde (přímý odkaz zde). Citujeme:

Po nabytí účinnosti zákona o zaměstnanosti začali někteří zaměstnavatelé přistupovat na tzv. přefakturaci. Jedná se o postup, kdy se přes subjekty zaměstnávající více než 50 % OZP přefakturují výrobky či služby, kdy podíl práce zaměstnanců se zdravotním postižením je velmi sporný. Firma například nakoupí v daném kalendářním roce potřebnou výpočetní techniku od specializovaného dodavatele, který však požadovanou dodávku dodá prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % OZP. Možnost plnit povinný podíl odebíráním výrobků od zaměstnavatelů specializujících se na zaměstnávání OZP byla do zákona o zaměstnanosti zavedena se záměrem podpořit odbyt výrobků zaměstnavatelů OZP a tím zvýšit zaměstnanost této cílové skupiny. Případy (způsoby plnění), které zaměstnanost OZP nezvyšují, jsou v rozporu s účelem sledovaným právní úpravou.

V současné době jsou realizovány kontroly ze strany Státního úřadu inspekce práce zaměřené na danou problematiku, přičemž v případě kdy dojde k porušení právních předpisů je takové jednání sankčně postihováno včetně případného předávání podnětů dalším orgánům (živnostenské úřady, finanční úřady, orgány činné v trestním řízení).

Konec citace.

A prakticky identické stanovisko MPSV jako ze 13.08.2013 i ze  27.září 2017 (zde).

5/ Novinářské články:

O tom, že v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením není úplně vše v pořádku dokládá i řada (na našem názoru zcela nezávislých) novinových článků. Články z LN naleznete zde nebo z MF Dnes naleznete zde. Je proto otázkou času, vzhledem k obludným rozměrům daňových úniků, kdy se tímto tématem konečně začnou orgány činné v trestním řízení zabývat. Reportáž o další kauze naleznete zde. Věříme, že i v tomto případě si mnoho podvedených firem myslelo, že mají správné dodavatele než je výsledek kontrol přesvědčil o opaku.

6/ Další zdroje informací (mimo naše domněnky):

Od konce roku 2011 dochází již ke třetí změně zákona za pět let (aktuálně se připravuje další). Je přitom zřejmé, že novelizované jsou především ty pasáže, které jsou předmětem obcházení zákona. Změny platné legislativy platné od 1.1.2015 naleznete zde.

Je dobré uvědomit si, že nesmazatelný otisk přefakturace nalezneme u nepoctivých zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením v jejich výkazech zisků a ztrát (v hospodářských výsledcích), kde často rozdíl mezi nákupem "zboží" a prodejem (provizí za zprostředkování) představuje pouhých 4-6%. Finanční úřad může otevřít účetnictví za 3 - 5 let zpětně. Dosavadní absence kontrol proto neznamená, že by vše bylo v pořádku a je spíše otázkou času, kdy se na tuto oblast někdo zaměří.

O fenoménu přefakturace, jejich dopadech i o dění v problematice náhradního plnění informuje pravdivě i blog pana Heřmánka (zaměstnavatele zdravotně postižených), který své články publikuje na stránkách Respektu: http://hermanek.blog.respekt.ihned.cz/. Jako zcela nezávislý, ale především věrohodný zdroj informací jmenujme například Nadační Fond pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Ten Vám může pomoci objektivně s řešením otázky přímého zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo výkladem náhradního plnění. Odkaz na stránky naleznete zde.

7/ Prostor pro naše domněnky:

Položíme Vám pár otázek, na které zkuste sami odpovědět …

Připadá Vám také divné, proč bezpečnostní agentura (mimo své vlastní zboží a služby) fakturuje i kancelářské potřeby v řádech stovek mil. Kč, aniž by měla svá sklady, auta, manipulační techniku, eshop, zaměstnance …? Připadá Vám divné, když přitom fakturuje i úvěrové služby, operativní leasing, stavební práce, pronájem nemovitostí - vše na objednávku různých "obchodních partnerů" a vždy se stejnou přirážkou 5%? Vy o tom nevíte? A co fiktivní faktura za X mil. Kč na prodej výpočetní techniky, kterou si obratem koupila zase zpátky? Jakou máte jistotu, že zaměstnavatel zdravotně postižených, který je uváděn na Vašich dokladech něco podobného nedělá? Jaké záruky Vám nebo Vašemu skutečnému dodavateli může asi dát? Když jednou někdo obchází zákon, bude asi jedno v jakém objemu a v jaké oblasti to dělá, zvláště bude-li taková firma přesvědčená, že to nikdo nehlídá. Komu bude asi potvrzení o náhradním plnění uznáno a komu už ne pokud svůj objem násobně překročí? Jakou kontrolu může skutečný dodavatel nad všemi zaměstnavateli zdravotně postižených mít, nutí-li je k přefakturaci za stále nižší procenta? Co kódy a privátní značky jeho produktů uváděné na fakturách? Nebude z nich zřejmý skutečný dodavatel? Nebude to nikomu podezřelé? Každý přeci ví, že zboží dodává někdo jiný, než kdo je uváděn na fakturách. Proč to dělá?

Nebo jinak. Co když skutečný dodavatel, který vystupuje jménem zaměstnavatelů zdravotně postižených, tak dokáže vyhrát (ovlivnit) jakoukoliv státní zakázku? Co když primární příčina odhalení nebude samotná přefakturace jako podobné chování? Od koho získat záruky, pokud Vám je dnes ani jeden z Vašich dodavatelů nemůže dát? Co když to praskne? Pomůže obchodní zástupce, který Vás do té doby bude ujišťovat, že je vše v pořádku? Jak? A bude tam ještě pracovat?

Dovětek:

Přeci jen si troufneme na několik postřehů či domněnek

  1. Z uvedených informací plyne jediný závěr a to, že Vám dnes v rámci přefakturace není schopen nikdo nic zaručit.
  2. Všimli jste si, že řady velkých přefakturovávačů prořídli (ti jsou v insolvenci, změnili svá obchodní jména nebo partnery) - proč?
  3. Žádná legislativa není tak dokonalá, aby ve svém znění uváděla i veškeré možnosti jak ji lze obejít :-)

Pokud i přes uvedené skutečnosti zastáváte názor, že je přefakturace legálním způsobem plnění zákonné povinnosti a nebojíte se takového zprostředkovaného náhradního plnění využít (i přestože zákon ukládá povinnost zaměstnávat OZP jen Vám, přičemž náhradní plnění představuje pouze jednu ze tří možností, jak lze tuto povinnost splnit) pak Vám doporučujeme podepsat smlouvy se všemi zůčastněnými subjekty (jak MPSV uvádí zde). V případě postihu lze očekávat, že nepoctivý zaměstnavatel osob se zdravotním postižením zkrachuje a vy se žádných práv nedomůžete, což nemusí platit v případě smlouvy sjednané se skutečným dodavatelem (často i nadnárodní firma). Velká část "partnerů" jednoho nejmenovaného nadnárodního dodavatele, který se chlubil svoji pomocí zaměstnavatelům OZP již zkrachovala.

Pokud si nevíte rady nebo chcete poradit? Kontaktujte nás: 603 118 519 - zdarma Vám poradíme.