|  

Za náhradní plnění se u KAMPI OFFICE neplatí.

Zákaznická linka 841 111 138

Náhradní plnění ZDARMA

V roce 2004 byla v ČR zavedena povinnost zaměstnávat 4% povinný podíl zdravotně postižených u firem či organizací, kteří zaměstnávají více než 25ti zaměstnanců - za každého 25tého zaměstnance tito musí zaměstnávat vždy jednu osobu se zdravotním postižením.

Tzv. „náhradní plnění“ představuje jeden ze způsobů, kterým lze tuto povinnost řešit - a to spoluprací se zaměstnavateli více než 50% osob se zdravotním postižením dle odstavce 2, písmeno b) §81 zákona č. 435/2004 Sb. v platném znění. Ta nahrazuje povinnost přímého zaměstnávání zdravotně postižených i platbu invalidní daně do státního rozpočtu.

Náhradním plněním lze dosáhnout až 35,7% finanční úspory, kterou lze vypočítat jako podíl odvodu do státního rozpočtu a objemu spolupráce se zaměstnavateli zdravotně postižených 2,5 / 7 * 100  což představuje úsporu na invalidní dani ve výši 35,7% , o kterou se prakticky sníží veškeré nákupní ceny. Info zde.

Možnost spolupráce je proto často zneužívána formou tzv. přefakturace, při níž dokáže jediná osoba počítačově zpracovat tisíce dokladů denně v řadě různých oborů, aniž by se na fakturované činnosti jakkoliv podílela nebo by souvisely s reálným uplatněním zdravotně postižených. Jedná se o nelegální praxi, při níž kapitálově silné firmy fakturují své zboží prostřednictvím „bílých koní“ – firem, které zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením, jen za účelem dosažení této finanční úspory. Odběratelé se tím vyhýbají platbě invalidní daně, ale současně se tak vědomě či nevědomě dopouští daňového úniku. Info zde.

Náhradní plnění a nelegální přefakturace náhradního plnění.

Nelegálnost přefakturací dokládá:

1)  Opakovaná stanoviska ze strany MPSV – poslední ze 26.09.2017 Předcházející zde nebo zde (přímý odkaz zde).
2)  Opakované nálezy právníků, zde nebo zde.
3)  Důvodová zpráva PSP ČR, která bývá podkladem pro případný judikát. Výtah prvních 13ti stran naleznete zde.
4)  Novinové články např. z LN zde, MF Dnes zde. Některé jiné kauzy zde, pořad Očima Josefa Klímy (od 11:30 min) zde

... i selský rozum. Čím dokládají legálnost svého „řešení“ firmy nabízející přefakturaci?

Aktuální situaci a dopady novelizace zákona ze dne 01.10.2017 naleznete zde.

Náhradní plnění v kostce

1.    Náhradní plnění dnes mohou poskytovat jen zaměstnavatelé více než 50% osob se zdravotním postižením, kteří mají sjednanou dohodu o uznání zaměstnavatele dle §78 zákona č. 435/2004 Sb. s Úřadem práce.

2.    Takto oprávnění dodavatelé (kterým může být tato dohoda s 2 měsíční výpovědní lhůtou vypovězena), mohou do povinné elektronické evidence MPSV vkládat jen doklady, které obsahují jejich vlastní výrobky, služby nebo jimi splněné zakázky (nikde se nehovoří o jakémkoliv zboží) a to jen do výše odpovídající 28 násobku průměrné mzdy za každého přepočteného zaměstnance s postižením, kterého zaměstnávali v předchozím kalendářním roce.

3.    Do elektronické evidence tito zaměstnavatelé zdravotně postižených musí průběžně vkládat veškeré doklady vydané v rámci náhradního plnění nejpozději do 30ti dnů od jejich zaplacení. K nim se musí poté přihlásit i odběratelé a v systému je do 14 dní rovněž potvrdit. Přebírají tím na sebe zodpovědnost za jejich započítání do náhradního plnění.

Add 1) Aby zaměstnavatelé zdravotně postižených byli uznáni, musí (mimo jiné) doložit nově roční zprávu o své činnosti, v níž mají povinnost uvést informace o předmětu podnikání, tržbách, podílu jednotlivých zaměstnanců s postižením na konkrétních činnostech, včetně popisu jejich pracovních činností. Pokud uvedou neúplné nebo nepravdivé informace, bude jim dohoda vypovězena. Pokud zprávu nepředloží vůbec, nebo jim dohoda bude zneplatněna, nebudou moci nadále poskytovat náhradní plnění - o tom se ale jejich odběratelé nemusí dozvědět. Jak se s touto povinností vypořádají firmy, u nichž lze již nyní z hospodářských výsledků (které až dosud raději nezveřejňují) snadno vyčíst, a kde minimální rozdíl mezi celkovým nákupem a prodejem zboží koresponduje s pouhou výší provize za přefakturaci náhradního plnění (5-6%), bude zajímavé sledovat. Horkým tématem je také podmínka bezhotovostního vyplácení mezd zdravotně postiženým zaměstnancům. Řada přefakturovávačů jim totiž až dosud namísto mezd vyplácela jen jakési odměny (například 2 tis. Kč měsíčně) za to, že nebudou chodit do zaměstnání.

Add 2) Do náhradního plnění lze zahrnout jen vlastní výrobky, služby nebo zakázky, které byly splněné za účasti zdravotně postižených (často se zapomíná uvádět). „Zboží“ může být tedy fakturováno jen v případě plnění zakázek. Jak ale zadat zakázku firmě, která nemá ani vlastní eshop? Prokázání splnění zakázek za účasti zdravotně postižených zaměstnanců v případě, že nejsou k dispozici nezbytné technické (sklady, manipulační techniku, výpočetní techniku, náklady PHM) ani lidské zdroje (školení, docházka, bozp) je prakticky nemožné.

Na přefakturaci se podílí alespoň 2 firmy, které se prokazatelně zabývají rozdílným předmětem podnikání - v opačném případě by riskovaly vzájemné zcizení know how a databáze odběratelů. Při zjištění absence veškerého vybavení a školeného personálu u zaměstnavatele zdravotně postižených, bude snadné prokázat jeho úlohu pouhé papírové „optimalizace“ daňové povinnosti odběratelů jiného subjektu - reálného dodavatele.

Add 3) S povinností zadávat veškeré doklady do elektronické evidence se nově objevila i rizika z odhalení. Poprvé za existenci náhradního plnění existuje přesná elektronická evidence všech dokladů vydávaných v rámci náhradního plnění, do níž mají kontroloři nepřetržitý online přístup (i zpětně). Dnes je tak snadné odhalit existenci více číselných řad dokladů (lišících se dle předmětu fakturace), unikátní kódy zboží jiného dodavatele, toky peněz (úhrady dokladů na jiné bankovní účty), reálnou výši provize - shodnou pro všechny fakturované produkty, bleskové počítačové naskladnění i vyskladnění v jediném časovém okamžiku i nulové zůstatky skladů (v reálu i v počítači). Započítané doklady a z nich vyčíst i vše co obsahují, lze zjistit nejenom na straně dodavatelů, ale i odběratelů.

Zástupci MPSV navíc aktuálně řeší zásadní rozdíl mezi objemem náhradního plnění, který si za rok 2017 zástupci firem na ÚP přihlásili na základě papírových potvrzení (na které byli až dosud zvyklí) a objemem přihlášeným přes elektronickou evidenci. Papírovými potvrzeními (potvrzení zaslaná pouhým emailem, poštou ...) si totiž v uvedeném roce zaměstnavatelé zdravotně postižených elegantně vyřešili svůj problém s překračováním objemu. Potvrzení, která ale nejsou současně zachycena i v elektronické evidenci MSPV jsou neplatná! … a málokdo to dosud ví …

Lidé se často domnívají, i přestože už slovo „přefakturace“ vyvolává kopřivku, že neriskují, protože případný průšvih půjde na vrub jejich dodavatelů, kteří jim toxické „náhradní plnění“ nabídli a zprostředkovali. Velké firmy navíc – jak známo, nemohou způsobit i velké problémy. Bohužel v tomto případě zákon hovoří jasně jen o firmách s více než 25 zaměstnanci a zaměstnavatelích zdravotně postižených, ktečí jim mohou jejich povinnost nahradit. O velkých firmách nikde ani zmínka. Proč by firmy, pro kterou představuje přefakturace největší finanční přínos, ji nenabízela, když jako jediná nic neriskuje? Pro získání alespoň nějaké jistoty je proto nutné ji do hry zapojit také a přenést na ni i odpovědnost. Pro férového dodavatele přeci nebude problém uzavřít dvoustrannou písemnou smlouvu, v níž na sebe převezme veškerá rizika za faktury vydávané přes jeho obchodního partnera v rámci náhradního plnění a zavázat se tak k případné úhradě nedoplatku na invalidní dani či vyměřené pokuty ze strany Státního úřadu inspektorátu práce pro případ, že bude jeho „náhradní plnění“ zneplatněno. Samozřejmostí je smluvní záruka i zpětně, za všechna předcházející období. Je dobré počítat s tím, že zaměstnavatelé zdravotně postižených, při prvním náznaku komplikací, zkrachují (a bude tak od nich nemožné cokoliv vymáhat) podstatně snáze než velké firmy, které řadu let budují svoji značku. MPSV na svých stránkách také uvádí doporučení ve věci uzavírání písemných smluv zde.

Proč velké firmy veřejně neinformují, jakým způsobem náhradní plnění poskytují? S udivujícím pochopením ze strany odběratelů totiž likvidují desítky zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením a je nepochopitelné, že se k tomu hrdě nehlásí, alespoň s takovou razancí jako se hlásí k ochraně přírody (například).

Co můžeme očekávat dále? Zvýšení provize za přefakturaci v důsledku růstu minimální mzdy zdravotně postižených. Další kroky k úplné eliminaci obcházení zákona (prakticky každý druhý rok se mění legislativa). Vystřízlivění velké řady těch, kteří dnes na aktuální změny nereflektují a bagatelizují negativní důsledky, které pramení často z jejich chybné volby dodavatele/dodavatelů. Kromě stále častějších a účinnějších kontrol, lze očekávat změny, které ještě více omezí nebo zpřísní současnou praxi, například oborovým omezením fakturace náhradního plnění (asi je hloupost, když firma s minimem zaměstnanců fakturuje desítky činností a služeb v řadě různých oblastí). Správný výběr dodavatele proto může být zásadním krokem pro řešení uvedené zákonné povinnosti nejenom dnes, ale i v blízké budoucnosti.

Pokud máte otázky, neváhejte nás kontaktovat na čísle 603 118 519 nebo na číslech obchodních reprezentantů uvedených v osobním profilu po přihlášení.

KAMPI OFFICE s.r.o. v oblasti kancelářských potřeb nabízí splnění uvedené povinnosti legálním způsobem, zdarma – bez navýšení cen, protože své zdravotně postižené zaměstnance zaměstnává nejenom ve výrobě kancelářských potřeb (co vyrábíme naleznete zde), ale i v rámci expedice, kde se podílejí na plnění zakázek. Jinými slovy náhradní plnění poskytujeme bez využití jiného subjektu nebo třetí osoby, napřímo, pouze s využitím vlastních zdrojů. Jinými slovy, čím více zakázek přijmeme, tím více zdravotně postižených musíme přijmout k jejich plnění - přesně dle dikce a záměru zákona.