|  

Za náhradní plnění se u KAMPI OFFICE neplatí.

Zákaznická linka 841 111 138

Náhradní plnění ZDARMA

Náhradní plnění představuje jednu, ne však jedinou, možnost, jak lze splnit zákonnou povinnost zaměstnávat zdravotně postižené dle §81 zákona č. 435/2004 Sb. (v platném znění) a to formou spolupráce se zaměstnavateli osob se zdravotním postižením dle odstavce 2, písmeno b). Bližší informace naleznete zde.

Popsaný způsob byl až dodnes zneužíván tzv. přefakturací, která je v rozporu se zákonem, při níž se vystavují pouze doklady prostřednictvím zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením, avšak skutečným dodavatelem je subjekt, který žádné zdravotně postižené nezaměstnává. Ten na svém počítači dokáže jménem těchto „obchodních partnerů“ zpracovávat enormní množství dokladů bez jakéhokoliv přispění zdravotně postižených. Bližší informace naleznete zde.

Náhradní plnění a nelegální přefakturace náhradního plnění.

KAMPI OFFICE s.r.o. v oblasti kancelářských potřeb nabízí splnění uvedené povinnosti legálním způsobem, zdarma – bez navýšení cen, protože své zdravotně postižené zaměstnance zaměstnává nejenom ve výrobě kancelářských potřeb (co vyrábíme naleznete zde), ale i v rámci expedice, kde se podílejí na plnění zakázek. Jinými slovy náhradní plnění poskytujeme bez využití jiného subjektu nebo třetí osoby, napřímo, za využití vlastních zdrojů. To znamená, že čím více zakázek přijmeme, tím více zdravotně postižených jsme schopni přijmout.

MŮŽE DNES NÁHRADNÍ PLNĚNÍ NABÍZET KAŽDÝ?

Nabízet ano, poskytovat nikoliv a v tom je zásadní rozdíl!

1. Náhradní plnění již nelze poskytovat neomezeně. Každý zaměstnavatel osob se zdravotním postižením až dosud mohl za každého svého zaměstnance, kterého v předchozím roce zaměstnával (v průměrném přepočteném stavu) fakturovat jen maximální objem, který odpovídal 36-násobku průměrné mzdy. Od 01.01.2018 se tento objem sníží na pouhý 28-násobek průměrné mzdy za 1-3 kalendářní čtvrtletí roku.

2. Došlo ke zpřesnění pojmů "výrobek", "služba" a "zakázka" na, které lze náhradní plnění poskytovat a to na "své výrobky", "své služby" nebo "splněné zadané zakázky". Zdravotně postižení se proto musí přímo podílet na plnění těchto zakázek, nebo náhradní plnění mohou poskytovat jen na své výrobky (které přímo vyrábí) nebo v rámci služeb, které za přímé účasti zaměstnanců se zdravotním postižením v dané oblasti (bez využití jiného subjektu nebo třetí osoby) také skutečně poskytují. V zákoně se nikde nehovoří o „zboží“, které je fakturováno v případě pouhých přefakturací.

3. Zaměstnavatelé zdravotně postižených museli do konce roku 2016 prokazovat své kompetence dokladem O vymezení chráněných míst. Od 01.01.2018 bude tato skutečnost nahrazena dokladem o Uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (§78) - detailní informace naleznete zde.

4. Zaměstnavatelé zdravotně postižených měli až do konce roku 2016 za povinnost vedení evidence o poskytnutém náhradní plnění, které vykazovali tzv. Potvrzením o náhradním plnění, vydávaném za dané sledované období (kalendářní rok) a evidencí, kterou museli ve chvíli kontroly zpřístupnit kontrolorům k nahlédnutí. Svým odběratelům potvrzovali objem dle §81, odstavec b) a následně (po novelizaci z 2015) i seznam přikládali i dokladů, které si tito mohli do náhradního plnění započítat. Od 01.10.2017 nově musí průběžně hlásit do povinné evidence náhradního plnění na stránkách MPSV všechny faktury do 30-ti dnů od data jejich uhrazení, což nahrazuje vydávání potvrzení o náhradním plnění.

5. Zákon ukládá povinnost zaměstnávat zdravotně postižené všem subjektům (úřadům, organizacím, firmám ...) s více než 25 zaměstnanci a je pouze na nich, aby si smluvně zajistili se svými dodavateli záruky, které jim zajistí náhradní plnění legální cestou. V opačném případě je dobré si uvědomit, že zákon nikde nehovoří o dodavatelích, kteří je ve skutečnosti zásobují, aniž by přitom sami zaměstnávali zdravotně postižené. Od 01.10.2017 navíc musí pověřený zástupce odběratele každý doklad v rámci náhradního plnění do 14 dní i schválit, čímž na sebe také přebírá plnou zodpovědnost, že je možné takto vloženou a následně jím schválenou fakturu do náhradního plnění skutečně započítat. Pokud se však přihlásí i k dokladům vystavených v rámci přefakturace, lze očekávat, že ty mohou být časem zneplatněny anebo dodatečně sankcionovány. V takovém případě nepostačí mít sjednané písemné záruky jen se zaměstnavateli zdravotně postižených, kteří slouží za „bílé koně“ pro účely fakturace (a snadno zaniknou), ale zvláště důležité je přenést rizika na skutečné dodavatele (často nadnárodní firmy), kteří spolupráci ve skutečnosti iniciovali a od kterých bude možné také případnou škodu vymáhat.

SLABINY PŘEFAKTURACÍ

Jak prokáže konkrétní zaměstnavatel zdravotně postižených (který se zabývá odlišnou činností než jaký je předmět fakturace), že sám plnil zakázky, které byly vytvářeny v eshopu jiného subjektu, jenž se zabývá zcela rozdílným předmětem podnikání?

Jakou má asi skutečný dodavatel, který aktivně nabízí náhradní plnění jistotu, že mu přislíbený objem ze strany zaměstnavatele zdravotně postižených, tento nezobchoduje sám s někým jiným, v odlišné oblasti a s daleko vyšší marží? Sám si totiž nemusí být vědomý, že pokud takto zaměstnavatel postižených překročí svůj maximální objem, zneplatní i veškeré náhradní plnění všech jeho odběratelů.

Jak bude postupovat kontrola, pokud zjistí, že jediný subjekt přihlásil do své elektronické evidence hned několik číselných řad faktur vystavených v různých oblastech, kterými se ve skutečnosti prokazatelně nezabývá (není schopen doložit sklady, náklady na phm, personál, nutné vybavení – personální ani materiální zdroje a navíc s ohledem na jím přefakturovaný objem)?

Bližší informace ohledně přefakturací naleznete zde.

KONKRÉTNÍ ARGUMENTY

1/ Platná legislativa:

V odstavci 3) § 81 zákona č. 435/2004 Sb. v platném znění se hovoří, že …

Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) (zaměstnavatelé zdravotně postižených) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 (zaměstnavatelům s více než 25-ti zaměstnanci) poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 28 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce (dále jen „limit“) a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené ministerstvem podle § 84.

Jiné formy plnění - bez přímé účasti zaměstnanců se zdravotním postižením nemají v zákoně oporu a jsou tedy nezákonné! Všimněte si, že v citaci §81 zákona o zaměstnanosti se nikde nevyskytuje pojem "zboží", i když se běžně v jiných legislativních předpisech používá. Snaha o zamezení této nežádoucí praxe – přefakturace, je důvodem k takto četným změnám zákona.

2/ Právní výklady:

Celá řada právních názorů dokládá, že od roku 2012, kdy došlo k zásadní úpravě znění zákona je přefakturace nejen amorální, ale rovněž nezákonná (od roku 2004 do 2011 připouštíme, že bylo znění zákona vágní). Právní výklad ze dne 03.10.2012 naleznete zde, jiný právní výklad ze dne 25.10.2013 naleznete zde.

V případě, že disponujete odlišným písemným právním výkladem vy nebo zástupci firem, které Vám až dosud ve verbální rovině přísahali legálnost jimi nabízené přefakturace, neváhejte nás kontaktovat, mimo jiné získáte finanční odměnu ve výši 1.000 Kč!

3/ Důvodová zpráva:

Pomineme-li právní názory, které mohou reflektovat výklad konkrétních osob, má zcela zásadní význam postoj zákonodárce. Ten je doložen v tzv. důvodové zprávě (a to již z roku 2011!!!), kterou se měnil §81 zákona č. 435/2004 Sb. (zákon č. 367/2011 Sb). Výtah prvních 13-ti stran naleznete zde. V bodě 1.3. se hovoří o nutnosti řešení dosavadní praxe s cílem zamezit nežádoucímu jednání, kdy řada zaměstnavatelů OZP přistupuje na tzv. přefakturaci. (Jen pro doplnění - důvodová zpráva je předávána do PSP ČR pro zjednodušení interpretace nutnosti úpravy legislativního předpisu). Jinými slovy se zde hovoří o důvodech navrhovaných změn a tlumočí se názor zákonodárce (předkladatele zákona), čímž se vykládá i smysl (účel) úpravy novelizovaného předpisu. Je tedy zcela zásadním dokumentem pro případný soudní nález (judikát). Opět z ní plyne jediný závěr a to, že přefakturace není legální!

4/ Stanoviska MPSV:

Dne 13.8.2013 bylo zveřejněno stanovisko MPSV (ke stažení zde) ve kterém se uvádí:

pokud je zboží odebráno od jiného subjektu, než od zaměstnavatele osob se zdravotním postižením, není možné takovou dodávku pro účely plnění povinného podílu započítat. O plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením se nejedná ani v případě, kdy zaměstnavatel osob se zdravotním postižením vystaví doklad (fakturu), ale zboží je ve skutečnosti dodáno jiným dodavatelem.

Na něj pak navazuje další stanovisko ze dne 31.10.2013, které je dostupné zde (přímý odkaz zde).

Citujeme: Po nabytí účinnosti zákona o zaměstnanosti začali někteří zaměstnavatelé přistupovat na tzv. přefakturaci. Jedná se o postup, kdy se přes subjekty zaměstnávající více než 50 % OZP přefakturují výrobky či služby, kdy podíl práce zaměstnanců se zdravotním postižením je velmi sporný. Firma například nakoupí v daném kalendářním roce potřebnou výpočetní techniku od specializovaného dodavatele, který však požadovanou dodávku dodá prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % OZP. Možnost plnit povinný podíl odebíráním výrobků od zaměstnavatelů specializujících se na zaměstnávání OZP byla do zákona o zaměstnanosti zavedena se záměrem podpořit odbyt výrobků zaměstnavatelů OZP a tím zvýšit zaměstnanost této cílové skupiny. Případy (způsoby plnění), které zaměstnanost OZP nezvyšují, jsou v rozporu s účelem sledovaným právní úpravou.

V současné době jsou realizovány kontroly ze strany Státního úřadu inspekce práce zaměřené na danou problematiku, přičemž v případě kdy dojde k porušení právních předpisů je takové jednání sankčně postihováno včetně případného předávání podnětů dalším orgánům (živnostenské úřady, finanční úřady, orgány činné v trestním řízení). Konec citace.

Prakticky identické stanovisko MPSV jako ze 13.08.2013 pochází i ze  27.září 2017, tedy bezprostředně před tím, než vstoupila v platnost stávající úprava zákona naleznete zde.

5/ Novinářské články:

O tom, že v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením není úplně vše v pořádku, svědčí i řada (na našem názoru zcela nezávislých) novinových článků. Články z LN naleznete zde nebo z MF Dnes naleznete zde. Je proto otázkou času, vzhledem k obludným rozměrům daňových úniků, kdy se tímto tématem konečně začnou orgány činné v trestním řízení zabývat. Reportáž o další kauze naleznete zde. Věříme, že i v tomto případě si mnoho podvedených firem myslelo, že mají správné dodavatele, než je výsledek kontrol přesvědčil o opaku. To platí i v případě firem dvou výtečníků, kteří byly odhaleni v pořadu Očima Josefa Klímy na tv iPrima naleznete zde (sledujte od 11:30 min)

6/ Další zdroje informací (mimo naše domněnky):

O fenoménu přefakturace, jejich dopadech i o dění v problematice náhradního plnění informuje pravdivě i blog pana Heřmánka (zástupce zaměstnavatele zdravotně postižených), který své články publikuje na stránkách Respektu: http://hermanek.blog.respekt.ihned.cz/.

Za nezávislý a věrohodný zdroj informací jmenujme například Nadační Fond pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, který Vám může pomoci také s řešením otázky přímého zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo s výkladem náhradního plnění. Odkaz na stránky naleznete zde.

7/ Doplnění:

1.    Pokud vám až dosud někdo nabízel přefakturaci – podváděl Vás.
2.    Aktuálně není otázkou, jestli Vám někdo náhradního plnění poskytne, ale jestli se k takovému náhradnímu plnění (i v případě, že bude toxické) sami přihlásíte.
3.    Na tomto místě jsme přiblížili aktuálně platnou legislativu, přičemž svá tvrzení dokládáme fakty. I tak se střetáváme s nepochopením, přestože hájíme nejenom práva zdravotně postižených, ale i Vaše.
4.    Nechápeme, že lze důvěřovat subjektům, kteří nemají na svých www stránkách ani zmínku o tom, že poskytují náhradní plnění, resp. firmám, které přímo fakturují jménem jiného subjektu.
5.    I přefakturace mezi dvěmi zaměstnavateli osob se zdravotním postižením je pouhá přefakturace.
6.    Pokud by někdo podal trestní oznámení ve věci výše uvedeného obcházení zákona, celý systém se zhroutí jako domeček z karet.

Čím dokládají legálnost přefakturací mimo ústních příslibů zástupci firem, které Vás s nabídkou náhradního plnění oslovují? Podělte se o své postřehy ...

Jak již bylo uvedeno - pokud jste už byli podvedeni, sjednejte si dodatečné písemné záruky s oběma subjekty, které se podílejí na přefakturaci a vyžadujte, aby za toto „toxické“ náhradní plnění převzali plnou odpovědnost. Zkrátka abyste bylo možné po nich případné škody dodatečně vymáhat, jak uvádí MPSV doporučení z 10.02.2012 zde.

Pokud si nevíte rady nebo chcete poradit? Kontaktujte nás: 603 118 519 - zdarma Vám poradíme.