|  

Přefakturace a zneužívání náhradního plnění

Zákaznická linka 841 111 138
Náhradní plnění - zneužívání zákona

Náhradní plnění - zneužívání zákona

Nejčastější formou obcházení zákona o zaměstnanosti je tzv. přefakturace náhradního plnění, při níž komerčně silná (zdravá) společnost vystavuje své doklady svým odběratelům prostřednictvím zaměstnavatelů více než 50% zdravotně postižených, tak aby je tak zbavila povinnosti odvádět státu tzv. invalidní daň. Jedná se prakticky o napomáhání k daňovému úniku, kterého se odběratelé těchto firem vědomě či nevědomě dopouští.

Zaměstnavatelé zdravotně postižených, jejichž jménem jsou tyto doklady vystavovány, se na plnění zakázek (které nikterak nesouvisí s jejich předmětem podnikání) nepodílí - figurují jen na hlavičkách dokladů. Za takovou „službu“ jim náleží odměna, která se pohybuje mezi 3-mi až 12-ti %, o níž se dodatečně navýší hodnota fakturovaných dokladů - cena zboží. Počítačově lze tímto způsobem zpracovat enormní množství dokladů a nahradit takto povinnost zaměstnávat zdravotně postižené tisícům firem.

Od počátku roku 2012, kdy provize skokově vzrostla až na 12% (v důsledku zavedení maximálního objemu), došlo následně k dramatickému propadu, protože se objevilo značné množství zaměstnavatelů postižených, kteří se nově již výhradně specializují na poskytování náhradního plnění  - ve velkém. Letité zaměstnavatele zdravotně postižených to zlikvidovalo. Nová generace zaměstnavatelů nic neprodukuje, nic nevytváří a často jen fiktivně zdravotně postižené zaměstnává nebo jim platí jen za to, že nebudou chodit do práce. V lepším případě jim zadává nesmyslé úkoly (vymalovávat omalovánky, vázat provázky, podtrhávat jména v telefonních seznamech, která obsahují určitá vybraná písemena ....) - to je jejich know how.

 

Schéma, princip obcházení §81 zákona č.435/2004 sb. O zaměstnanosti formou přefakturace

 

Schéma popisuje úlohy a role zúčastněných subjektů v rámci přefakturace

 

Aktuálně se provize za přefakturaci pohybuje aktuálně mezi 5-6%? Pokud maximální roční limit až dosud představoval cca 900 tis. Kč (36-násobek průměrné mzdy), pak 1% představuje 9 tis. Kč, které v takovém případě získal zaměstnavatel zdravotně postižených za to, že po celý rok zaměstnával jednoho zaměstnance se zdravotním postižením. Těm co se zabývají reálnou činností to ale nepokryje ani náklady v jednom měsíci, natož aby na tom nějak profitovali. 5-6% řeší sotva cca ½ roku existence takové firmy. Proto svůj objem náhradního plnění bez vědomí obchodních partnerů překračují, což vyústilo v elektronickou evidenci dokladů. Kontrola z finančního úřadu však může provádět namátkové kontroly i několik let zpátky.

Procenta, o která se navyšují doklady u přefakturace, je možné kdykoliv prokázat z výkazu zisku a ztrát zaměstnavatele zdravotně postižených, kde rozdíl mezi náklady na pořízení zboží a prodejem, bude rovno tomuto procentu za zprostředkování – provizi za přefakturaci (5-6%).

KDO RISKUJE

Odpovědnost za náhradní plnění má jen firma, které tuto povinnost ukládá zákon - tedy odběratel, který se dopouští daňového úniku. Nejslabším článkem je zaměstnavatel osob se zdravotním postižením, kterému nebude těžké prokázat účast na obcházení zákona (na daňovém úniku) a paradoxně jediný, kdo může být klidný, je reálný dodavatel, který přefakturaci u oděbratelů přímo iniciuje, a který na ni také jako jediný profituje. Zákon o něm navíc vůbec nehovoří, a pokud na něj odběratel nepřenese odpovědnost - je zcela bez rizika.

Děkujeme všem osobám i firmám, které se na obcházení zákona nepodílí!