|  

Přefakturace a zneužívání náhradního plnění

Zákaznická linka 841 111 138
Náhradní plnění - zneužívání zákona

Náhradní plnění - zneužívání zákona

Firmy a organizace, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců, mají ze zákona povinnost zaměstnávat 4% podíl zdravotně postižených nebo musí státu odvádět tzv. invalidní daň (přibližně 70 tis. Kč ročně za 1 nezaměstnanou OZP). Pokud nic z uvedeného nechtějí (platit ani zaměstnávat), mohou spolupracovat se zaměstnavateli více než 50% osob se zdravotním postižením a to odběrem jejich výrobků, služeb nebo tím, že jim zadají zakázky, aby je splnili (za přímé účasti jejich zaměstnanců se zdravotním postižením). Pokud budeme chápat pojem „zakázka“ shodně s výkladem slova „objednávka“ (a nikoliv ve smyslu výroby zakázkového produktu), z uvedeného plyne, že spolupráce s jiným dodavatelem než se zaměstnavatelem zdravotně postižených, podobně jako dodávky jakéhokoliv zboží (přefakturací náhradního plnění), jsou v rozporu se zákonem, zvláště pokud jejich jediným smyslem je vyhýbání se placení invalidní daně (bez jakékoliv pozitivního dopadu na práci zdravotně postižených). Toto obcházení zákona lze proto označit za úmyslný daňový únik.

V obecné rovině se jedná o následující sled událostí.

(1)    Pověřený zástupce odběratele objednává zboží v Eshopu reálného dodavatele, který mu je v požadovaném termínu i s dodacími listy doručí. Následně vystaví fakturu jinému subjektu - zaměstnavateli osob se zdravotním postižením, u něhož dojde k počítačovému zpracování (naskladnění a vyskladnění) a navýšení výsledné ceny dokladu o dohodnutou provizi (5-6%). Doklad poté zašle odběrateli, který jej uhradí na uvedený bankovní účet. Po přijetí peněz tento zaměstnavatel zdravotně postižených uhradí původní fakturu reálnému dodavateli.

Protože zde existuje riziko, že zaměstnavatelé zdravotně postižených pozdrží nebo dokonce odcizí (z důvodu své neutěšené finanční situace) peníze od odběratelů reálného dodavatele, nahrazuje tento způsob stále častěji jiný model přefakturace.

(2)    Pověřený zástupce odběratele objednává zboží v Eshopu reálného dodavatele. Ten mu zboží v požadovaném termínu, spolu s dokladem, který si sám ve svém informačním systému vytvoří s hlavičkou jiného subjektu - zaměstnavatele zdravotně postižených, také doručí. Takový doklad obsahuje kromě zboží reálného dodavatele i jeho bankovní účet. Finální cena zahrnuje již smluvenou provizi papírového dodavatele - zaměstnavatele zdravotně postižených, který nemá žádnou jinou úlohu než propůjčení svého jména k fakturaci, ani kontrolu nad celým systémem. Ten jen pasivně vyčkává na vyplacení provize. Samozřejmě, pro případ kontroly, musí mít počítačově řádně zpracované doklady, které byly jeho jménem vystaveny. O to se postará dodatečný hromadný export a import dat.

Čistě hypoteticky, pokud by popsaná praxe byla legální, pak by veškeré firmy nad 25 zaměstnanců měly na straně příjmových a výdejových dokladů uveden pouze jediný subjekt - zaměstnavatele osob se zdravotním postižením s dostatečným počtem zaměstnanců. My bychom fakturovali jakékoliv zboží přes tento subjekt Vám, čímž se zbavíte povinnosti zaměstnávat zdravotně postižené, a protože bychom ani my žádné invalidy nezaměstnávali, vyfakturovali byste zase Vaše zboží přes tohoto zaměstnavatele postižených nám ...

Schéma, princip obcházení §81 zákona č.435/2004 sb. O zaměstnanosti formou přefakturace

Rizika v kostce

Odběratel má ze zákona definovanou povinnost, kterou může řešit spoluprací se zaměstnavatelem zdravotně postižených. Namísto toho spolupracuje s kapitálově silným dodavatelem, který se prezentuje možností poskytovat „totéž“ náhradní plnění. I přestože je tento naprosto absurdní systém, při němž dodavatelé (často nadnárodní hráči) kradou jediné zvýhodnění zaměstnavatelům zdravotně postižených za hranou zákona, etiky i selského rozumu, řada firem mu nepochopitelně často / z důvodu chybějících kompetencí / podléhá.

Co prokáže kontrola, která má poprvé v historii i online přístup do elektronické evidence veškerých dokladů započítaných do náhradního plnění?

  • Odběratelé nebudou schopni prokázat existenci Eshopů, přes které by zadávali zakázky zaměstnavatelům osob se zdravotním postižením. Ti zase neprokáží jejich splnění.
  • U zaměstnavatelů postižených budou objeveny různé číselné řady dokladů – faktur, lišících se podle předmětu fakturace a obrovský rozsah fakturace vzhledem k jejich lidským i technickým možnostem.
  • Unikátní názvy a kódy zboží specifické pro konkrétní dodavatele, jejich privátní značky, u nichž budé snadné prokázat jejich původ.
  • Odlišné informační systémy obou dodavatelů, které se podílejí na fakturaci a v nichž byly doklady vystaveny.
  • Toky peněz a bankovní účty, na které byly doklady hrazeny.

... a daleko více ... Není však nutné je rozvádět … protože případná kontrola je vysvětlí podstatně detailněji …

Rádi bychom zde poděkovali především všem firmám a osobám, kteří se nepodílejí na obcházení zákona. Stále více se však divíme těm, kteří brání nepoctivé dodavatele i přestože jsou obelháváni. Možná změní názor, až se ocitnou sami nebo jejich blízcí, v těžké životní situaci a budou jakožto zdravotně postižení, marně hledat skutečnou pomoc u lidí či firem na volném nebo chráněném trhu práce.